CO JE VYHOŘENÍ
Zjednodušeně řečeno, vyhoření je, když „už nemůžete“ . Dlouhodobá úroveň chronického stresu se stala nesnesitelnou, je toho na Vás moc a jste přehlceni. Už nezvládáte jednoduché úkoly. Možná se cítíte, jako by Vám zkratovaly a vyhořely pojistky.
Syndrom vyhoření je stav duševního, emocionálního a fyzického vyčerpání, který člověku neumožňuje pokračovat v normálním, šťastném a aktivním životě. Lidé nejčastěji vyhořívají v práci. Syndrom vyhoření je však pravděpodobně signálem, že trpí i Váš osobní život.
Oficiální definice syndromu vyhoření neexistuje. Vyhoření není lékařská diagnóza, není to nemoc. Burnout není uveden jako duševní porucha v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) Americké psychiatrické asociace, ani v globálním seznamu nemocí ICD (viz níže).
V roce 2019 zahrnula Světová zdravotnická organizace (WHO) syndrom vyhoření do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) jako „pracovní fenomén“, přičemž zdůraznila, že není klasifikován jako zdravotní stav.
WHO omezuje syndrom vyhoření na pracoviště, existuje však mnoho širších definic syndromu vyhoření. Například rodiče, kteří zůstávají doma a vychovávají děti, mohou také trpět syndromem vyhoření.
Mezi příznaky syndromu vyhoření patří například:
-
únava
-
obtížnost soustředění
-
ztráta motivace
-
pocit přehlcenosti
-
bolesti hlavy
-
motání hlavy
-
poruchy spánku
-
nervové napětí
-
úzkosti
-
gastrointestinální poruchy
-
bušení srdce
Vypadá to, že lidé, kteří jsou vysoce motivovaní, kteří mají vysoký idealismus a jsou perfekcionisté, jsou náchylnější k vyhoření, stejně jako ti, kteří se přepracovávají, kteří nedostávají uznání nebo mají malou kontrolu nad výsledkem své práce. Vyhořívají samostatně výdělečně činné osoby, vrcholoví manažeři i zaměstnanci. Mileniálové se zdají být zvlášť náchylní k vyhoření. Vyhoření se neomezuje pouze na dospělé. Trpět jim mohou i teenageři a děti. Zdá se, že ženy vyhořívají častěji než muži.
Syndrom vyhoření postihuje velké procento populace v průmyslovém světě. Odhady Světového ekonomického fóra z roku 2019 se pohybovaly od 30% ve Francii a Německu do 50% v USA do 57% ve Velké Británii. O pandemii vyhoření jsme začali hovořit v souvislosti s onemocněním Covid-19.
V roce 2022 nazval časopis Forbes vyhoření mezinárodní krizí - bylo dotázáno 20 000 lidí v 11 zemích světa a 50% zaměstnanců a 53% manažerů cítilo vyhoření v práci. Podlé této studie z roku 2022 se více než polovina 30 000 dotázaných Evropanů ze 14 zemí cítila na hraně vyhoření nebo za ní. Vypadá to, že syndrom vyhoření se bude rozvíjet jako zásadní fenomén 21. století.
Kromě dopadů na naše zdraví znamená syndrom vyhoření také vážný ekonomický problém.
Nese s sebou vysoké náklady - pro ty, kteří v důsledku vyhoření přijdou o zdroj příjmů, pro firmy, které ztrácejí pracovní výkon svých zaměstnanců a nakonec i samotné zaměstnance, a pro systémy zdravotní péče.
Vyhoření nese poselství naší industrializované civilizaci. Je to červené světlo, které nám říká, že nemůžeme nadále žít tím stresujícím způsobem, jakým jsme žili doposud. Vyhoření znamená konec jedné kapitoly našich životů a otevření dveří k uzdravení, dává nám šanci přizpůsobit se a žít jinak, lépe a více v souladu s tím, kým ve skutečnosti jsme, naším pravým já. Pozitivní změny, které podstoupíme, budou k užitku všem okolo nás, a snad nám také pomohou zachránit naši krásnou živou planetu.
